Vznik a vývoj družstva

    V prvních letech 20. století se začaly významně projevovat snahy o celostátní řešení bytového problému.Tyto snahy se staly předmětem narůstajícího politického i hospodářského zápasu nově se tvořících českých politických stran.

    Zatímco nemajetné vrstvy dělnictva se soustřeďovaly do dělnických bytových družstev /Dělnický dům, Stavební družstva Doubravka, Plzeňsko-Stříbrské družstvo, Lidové stavební a bytové družstvo/ s cílem podílet se na výstavbě činžovních domů, nižší a úřednické střední vrstvy měly zájem a snahu stavět domky rodinné /Živnostenskoobčanské,Zádruha/. 

    V únoru r. 1912 jednal v Plzni výkonný výbor XX. kraje sociálně demokratické strany o tíživé bytové situaci dělnictva a usnesl se, aby bylo v Plzni ustaveno „Stavební společenstvo pro stavbu nájemních, rodinných a dělnických domů“. Dne 2.3. se sešla v dělnickém domě Peklo informační důvěrná schůze, na které byl ustaven přípravný výbor. Zde bylo přijalo usnesení co nejdříve stavební družstvo založit s podílem 100 K a zápisným 4 K. Zvolen byl přípravný 12členný výbor a jemu bylo uloženo zpracování stanov a svolání ustavující schůze. Poté již byla zpracována společenská smlouva, přijímáni členové, konány schůze o významu tohoto svépomocného podniku sociálně demokratického dělnictva. V Pekle byla 2.6. 1912 konána ustavující valná hromada, firma společenstva byla nazvána Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni, zvoleno bylo představenstvo, schváleny přihlášky 45 členů s 55 podíly. Zápisem do podnikového rejstříku 11.10. 1912 bylo družstvo oficiálně uznáno.

    Družstvo velice rychle přikročilo k řešení tísnivých bytových poměrů dělnictva a zahájilo stavbu dělnických nájemních domů ve Skrvňanech, v těsném sousedství Škodovky. V nejaktivnější dělnické čtvrti na Roudné pak družstvo po dokončení dvou domů ve Skvrňanech v r. 1914 postavilo v letech 1914 – 1915 tři domy s 62 byty III. kategorie v Malické ulici a Lípové ulici.

    Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni po postavení pěti činžovních domů v dělnických čtvrtích před r. 1918 pak na různých místech vnitřního města postavilo do roku 1929 ještě 33 nájemních domů a do r. 1931 pak ještě deset, takže celkový počet domů tohoto družstva byl 48. Vedle stavby činžovních domů kupovalo družstvo pozemky, stavělo na nich rodinné domky, které po dokončení předávalo čekatelům družstva do osobního vlastnictví. Těchto domků postavilo 59, většinou v dělnických čtvrtích Skrvňany a Doubravka. 


    Lidové stavební a bytové družstvo v Plzni, jako největší plzeňské družstvo vystavěné na dělnickém základě, se v roce 1949 stalo jádrem sloučení všech plzeňských bytových družstev do jednotného Okresního bytového družstva v Plzni. Ustavující valná hromada se pak uskutečnila 16. prosince 1949. Od 1.1. 1950 tedy zahájilo činnost jednotné Okresní bytové družstvo v Plzni se 109 domy, 1637 bytovými jednotkami, 3478 členy a 4005 podíly. Nezastavěné pozemky zabíraly rozlohu 52 584 m2. V prosinci 1951 se dodatečně připojilo Stavební družstvo pro Plzeňsko a Stříbrsko.

    Vytvořením Okresního bytového družstva v Plzni v roce 1950, sloučením dřívějších plzeňských bytových družstev, jeho přejmenováním na Lidové bytové družstvo v Plzni v roce 1955, změnou v poskytování státní podpory pro družstevní výstavbu a definitivním rozhodnutím o předání přihlášek na bytovou výstavbu novým družstvům skončila v r. 1959 velká etapa konsolidování a hledání nové cesty pro družstevní život. Zdálo by se, že rozhodnutím o vyřazení z bytové výstavby život v družstvu ustrne, ale nestalo se tak. V roce 1961 byly všechny domy po projednání na domovních besedách, za účinné podpory obvodních správ a funkcionářů převzaty do společné péče nájemců jednotlivých bytů. Vládním usnesením o poskytování státní podpory na úhradu ztrát z bytového hospodářství č. 16/53 a vládním nařízením č. 40/54 bylo umožněno provádět v nezbytné míře potřebné opravy a údržbu domovního majetku a nejnutnější modernizační práce v bytech, podobně jako ve státních a městských bytech. 


    V tomto trendu bylo pokračováno do roku 1989. V devadesátých letech byla zahájena transformace družstevnictví, která se nevyhnula ani našemu bytovému družstvu. V rámci transformace byla zákonem dána možnost členům družstva vyčlenit z družstva celý dům, popřípadě převést si „svůj“ nájemní byt bezplatně do osobního vlastnictví. K vyčlenění celých domů došlo v sedmi případech a o převod bytu si požádalo 719 družstevníků. Někteří postupně svoji žádost zrušili, přesto zůstalo v platnosti 397 žádostí. Z tohoto množství bylo ke konci roku 2004 převedeno do osobního vlastnictví 145 bytů.

    Družstvo i nadále vykonává činnost pro kterou bylo v roce 1912 zřízeno a dokonce se vrátilo i k výstavbě nových bytů. Od roku 1992 umožnilo vystavět na svých nevyužívaných půdách 16 bytů a v letech 2002 až 2003 vystavělo společně s městem dva nájemní domy s 32 byty.

    Ke konci roku 2004 tedy družstvo vlastnilo, resp. spoluvlastnilo 93 bytových domů, spravovalo 1 344 bytů ( 1 199 bytů má ve vlastnictví ) . Zároveň vlastní a pronajímá 54 nebytových prostor. Průměrné stáří bytových domů se blíží 80ti rokům. Nejstarším družstevním domem je dům na Klatovské tř.20 který byl vystavěn v roce 1894 a nejmladší domy jsou U Dráhy 3 a 5 , kolaudovány v roce 2003.